Proč jste tuhle aktivitu podpořil?
„Česká strana za mnou přišla, chtěla pomoct. Harrachov a Češi jsou pro mě jak bratři. Harrachov má mé srdce. Byl jsem tu s rodinou, a když jsem viděl můstky, řekl jsem si: Toto není vůbec dobře. Vůbec jsem neváhal, abych akci podpořil.“
Jak na Harrachov vzpomínáte ze svých závodnických časů? Třikrát jste tady vyhrál závod Světového poháru a vždycky vás podporovali tisíce polských fanoušků…
„No, super. To byly velké chvíle. Pamatuju si, že jsem vyhrál Turné čtyř můstků a měli jsme jet do Harrachova na lety. A Němci říkali: Malysz v Harrachově? To ne! Je unavený a neumí tak lítat. A já jsem tu pak skočil svůj rekord a rekord můstku. A pamatuju si, jak se u mě zastavil Hannawald a říkal: Tak přece umíš létat! Harrachov je pro mě jako doma. Na závodech tady bylo čtyřicet tisíc diváků. A bylo by fajn, aby tu čeští i naši závodníci mohli zase létat.“
Zatím ale jde o to, aby se zase začalo skákat na důležitých tréninkových můstcích, věříte, že vaše jméno projektu pomůže?
„Myslím, že každé jméno, které tady, je potřebné. Kdyby dalo milion lidí po jednom zlotém, tak by to stačilo. Ještě chceme udělat charitativní akci, vzít nějaký dres, lyže s podpisy skokanů a dáme to do dražby, to vynese také nějaké peníze. Bylo by to na malé můstky, aby na nich bylo možno skákat. Ta iniciativa není jenom o to, aby na malých můstcích mohli skákat děti z Čech, ale i z Polska. Ale jde taky o velké můstky, to přiláká fanoušky, kteří přijedou nejenom do Harrachova, ale i do Sklárské Poruby, do Jakušic.“
Jak se vám líbí společné plány na pořádání světového šampionátu v klasickém lyžování, nebo dokonce olympiády 2030?
„To je super, ale je to ještě moc daleko. Olympiáda je složitá, to není jen běh, skoky a sdruženáři, ale další disciplíny. Ale mistrovství světa, myslím, že by nebylo problémem. V Jakušicích se teď dělá nový lyžařský areál. A kdyby tady byly můstky na skoky, bylo by to všechno.“